vznik Chytré vinice

V roce 2013 se nám narodilo první dítě, syn Oliver a rok na to jsem dostal do péče další "dítě", naši vinici. Vinice byla krásně oborávaná a ob řádek zatravněná. Pod hlavičkama ani travička a z pohledu všech sousedů krásně vedená.
Při bližším pohledu už pohled nebyl tak utěšující, oborávání pořád tím stejným meziřadím znamenalo schody mezi řádky, travnatý porost byl čistě jednodruhový a pod hlavičkama mech z používaní herbicidů.
Na jaře roku 2014 se všechno změnilo. Do vinice byl navezen hnůj (výhra v tombole na Mysliveckém plese), oborováné meziřadí bylo oseto směsí pro vinice a herbicidy a systémové postřiky se přestaly používat.
Vzhledem k tomu, že jsem neměl vůbec žádné zkušenosti s ochranou vinice v bio režimu, hledal jsem cestu jak zajistit, abych vůbec něco sklidil.
Naštěstí existuje odborná literatura, a také systém Galati SK, který mi umožnil provádět postřiky ve správnou dobu a správným typem přípravku.

Do systému se po registraci na webovou službu, doplnění polohy vinice a její odrůdové skladby, v týdenních intervalech zadávají data průměrné teploty a sumy srážek. Systém na základě těchto dat předpokládá tlak patogenů a navrhuje přípravky k provedení postřiku.
Toto všechno znamenalo, že jsem musel pravidelně z vinice odčítat srážky pomocí jednoduchého srážkoměru a zadávat teploty z meteostanice vzdálené pár kilometrů.
Systém poskytoval dobré poradenství, ale také to znamenalo chodit do vinice ob den, protože data o teplotě nebyla přímo z údolí v Ťuhýkově. Tenhle systém jsem úspěšně praktikoval celé dva roky 2014 a 2015.

V roce 2016 kolega přišel s krabičkou, která uměla sbírat data teploty a vlhkosti a posílat je do počítače po mně úplně neznámé síti SIGFOX. Krabička fungovala výborně s tím, že jsem do systému Galati zadával již konkrétní data ze své vinice a tím jsem získal přesnější týdenní předpověď podmínek rozvoje patogenů.

8.2.2017 se moje vyhlídka více než častých návštěv vinice posunula do říše přání, narodila se nám dcera Linda. S kolegou Radovanem jsme proto začali přemýšlet jak využít siť SIGFOX a "Kouzelnou krabičku" tak, abych dostával zprávy o podmínkách na vinici v reálném čase.
"Kouzelnou krabičku" jsme doplnili srážkoměrem, tím vznikla meteostanice nové generace, která posílá data přímo na náš server.

Tato data jsme se rozhodli zpracovat v matematických modelech tak, abych dostával výstrahy o příhodných podmínkách pro šíření patogenů v reálném čase. Meteorologická situace a podmínky pro šíření patogenů se mi zobrazují přímo v PC a co víc i v mém chytrém telefonu.
Tím vzniknul systém Chytré vinice. (www.chytravinice.cz).

Příběh o zdravé vinici

Kdysi dávno bylo sice pěstování vinné révy fyzicky náročné, ale výsledkem byly téměř vždy zdravé hrozny. Chemická ochrana byla velmi jednoduchá, pouze pomocí kontaktních přípravků, aplikovaných párkrát do roka.

Každý den naši předci chodili pracovat do vinice, aniž by se obávali poškození plísní nebo padlím.

Jednoho dne se všechno změnilo. Ochrana přestala být účinná, úroda byla poškozena a mnohým zůstaly jenom oči pro pláč.

Kvůli tomu se začaly vinice ošetřovat účinnějšími chemickými prostředky s větší četností. Tím se ale zvýšila pracnost a cena ochrany vinice.

Výsledkem bylo, že se ochrana začala plánovat na základě sledování počasí a prognózy vhodných podmínek pro šíření škodlivých činitelů.

Vzhledem k řídké síti meteostanic, prognózy nezohledňovaly specifické terroir jednotlivých vinic a chemická ochrana byla často nadužívána nebo, co hůř, nebyla dostatečná.

Řešením bylo využití internetu věcí, levných a malých meteostanic nové generace, umístěných přímo na vinicích se specifickým terroir, s on-line přenosem dat přímo k uživateli.

Nakonec měli všichni pěstitelé detailní přehled o počasí ve vinici, teplotě, vlhkosti, rosném bodu a srážkách.

Díky tomu získali lokálně přesnou prognózu o výskytu podmínek vhodných pro škodlivé činitele.

Tak dokázali aplikovat chemickou ochranu v ideálních termínech a přesných dávkách a získali tak zpět zdravou úrodu spolu s nižšími náklady.

NIR vinice

Naši vinici jsme spolu s manželkou převzali zpět v roce 2013. Před tím byla v nájmu, což znamenalo pouhé užívání bez toho, aby docházelo k péči o půdu a o vinici samotnou.

Vinice byla ob řádek zatravněna, polovina vinice byla udržována jako černý úhor a druhá mulčována.

Tento způsob kultivace měl za následek erozi půdy v udržovaném meziřadí a to tak, že vnikly schodky cca 30 cm mezi jednotlivými řádky.
Naopak mulčované meziřadí bylo udusáno.

Během let docházelo k úbytku jednotlivých hlav révy, které nebyly obnovovány.

Jedno z prvních rozhodnutí bylo obnovení vinných keřů.

V roce 2015 jsem vysadil 150 sazenic rieslingu na podnoži SO-4, ale důsledkem extrémního sucha všechny uschly. Sazenice byly vysazeny do míst, kde jich nejvíc chybělo, s jednoduchou představou, že se všechny ujmou (koupil jsem kvalitní sazbový materiál).

Po jedné velmi plodné diskusi s Radovanem Breussem (www.aeromap.cz) nad pohárkem, mi navrhl, že provede nasnímání vinice za pomocí dronů vlastní konstrukce v NIR (near infrared) spektru. Díky tomu dostaneme kompletní obrázek nejen o vinici, ale i o půdě v ní.

Obrázek 1: Flotila dronů (www.aeromap.cz)

Od slov jsem přešli k činům a nafotili sérii snímků, které jsme se následně pokusili vyhodnotit.
Z hromady dat jsem vybral dva snímečky.

Obrázek 2: vinice a okolí v RGB spektru

Na této fotce je na první pohled patrné, že spon není všude 2m x 1m, ale spíše více. Jsou jasně patrné oblasti, kde réva úplně chybí a naopak, kde se ji daří velmi dobře.

Obrázek 3: vinice RGB + NIR

Spojením fotky v RGB spektru a ve spektru NIR jsme získali obrázek č.3. Na první pohled jsou opět patrné oblasti, které jsou téměř bez aktivní fotosyntézy tj, suché(šedá barva), oblasti, kde probíhá fotosyntéza, ale rostliny jsou ve stresu (barva červená až žlutá) a dále oblasti s vysokou aktivitou fotosyntézy (barva zelená až modrá).

Modře září nejbujněji rostoucí keře, které mají velmi vysoký podíl zálistků ve vrcholové části keře. Tyto rostliny mají dostatek živin i vody. 

Zeleně září keře, které sice nemají takový počet zálistků, ale listová plocha je v pořádku a rostlina má dostatek živin a také vody.

Naopak rostliny, které jsou červené až žluté trpí určitým stresem, Tento stres může být způsobem nedostatkem živin, vody nebo také nemocemi jako je ESCA nebo Stolbur.

Co se týče půdy, jsou na fotkách patrné oblasti, kde ani tráva neroste. 

Vzhledem k tomu, že vinice je v mírném svahu, je krásně vidět že oblast na pravé straně roste bujněji (je níž) než středová část. 

Půda na vinici je ve svahové části hlinitopísčitá až písčitá, takže dochází k odtoku vody a také živin ze střední části vinice.

Na základě provedení tohoto snímkování jsem se rozhodl:

- při zimním řezu odstraňovat, popřípadě omlazovat napadené hlavy révy tak, jak jsem popsal v předchozím příspěvku.

- při výsadbě nových kořenáčů je nutné volit bujné podnože jako K5BB oproti tradiční SO-4.

- výsadba se neobejde bez intenzivní a pravidelné zálivky

- nutná eliminace konkurenční trávy v okolí nové výsadby, což v případě naší vinice znamená vzít motyku do ruky.

Navíc se musím zamyslet nad odrůdovou skladbou, dle snímků nejlépe vypadá Svatovavřinecké, pak Pinot Blanc. Naopak Ryzlinku Vlašskému se příliš nedaří.

V letošním roce opět plánujeme pokračovat ve snímkování. Uvidíme jak se projeví na rostlinách v létě letošní zima, která byla celkem bohatá na sníh.

Pokud budete mít zájem o podrobnější informace ohledně této metody, můžete kontaktovat přímo mě nebo Radovana Breusse.

OsickaRadek  

Rekonstrukce vinice

Letošní zimní řez je ve znamení rekonstrukce vinice. Vzhledem k tomu, že chci mít staré keře, rozhodl jsem se obnovit co nejvíc starých keřů. Jde to několika způsoby. Omlazení kmínku, náhrada kmínku a můj oblíbený "napajanec".

V naší vinici máme keře různého stáří a taky různě vitální a zdravé. 

Velkým problémem je ESCA, kdy je napadené dřevo a keř pomalu chřadne. Na obrázku je to prostřední keř.

Navíc mi spousta keřů chybí, takže zbývá hromada volného prostoru.

Během roku se proto snažím vypěstovat výhon ze spodní části keře tak, aby šel použít jako "napajanec" nebo pro obnovení kmínku.

V případě slabých keřů nebo napadených ESCA kmínek seříznu a čekám, jestli rostlina zabere a vyžene dostatečně dlouhý tažeň, vhodný pro novy kmínek.

Po dokončení zimního řezu potom vinice vypadá nejak takhle.

Všechny tyto kroky mají pokud možno zachránit staré keře a taky rozšířit keře do chybějících míst ve vinici.

Sice se neobejdu bez podsazení vinice, ale každý zachráněný starý keř je dobrý.

Jak to dělám já.

Jaro je tu.

Po delší odmlce způsobené mojí leností a hlavně "kreativní" prací ve sklepě jsem opět plný tvůrčích sil.

Nová vinohradnická sezóna byla úspěšně zahájena vápněním vinice v lednu. Přijde mi to jako nejlepší preventivní krok proti plísni a padlí popř. Hnilobě. K udržovacímu vápnění stačí cca 350 až 400 kg/ha.

Vinice uspěšně prežila loňské sucho, což se ale nedá říct o cca 130 sazenicich rieslingu. Jako náhradu jsem podsadil asi 50 ks mixu rieslingu rýnského a vlašského spolu se Sauvignonem. Pracoval sem tak vehementně až sem si zlomil rýč. Při kopání zbylých asi 25 děr jsem si vzpomněl na svou zakladní vojenskou službu u pěchoty. Myslím, že bych se ještě teď dovedl slušně zakopat.

Vinice začíná pomalu rašit a to, kromě osenic přilákalo i vinaře s jarním postřikem sulkou. Osobně se chystám na první postřik elementární sírou až budou vidět tři lístky.

Postřik sírou dodá potřebný biogenní prvek do půdy a navíc zlikviduje zbytky případného padlí. Tento postřik je nutný pokud, podobně jako já, nepoužíváte sirnaté postřiky na hrozen.

Jak to dělám já.

Už to prasklo

Původně jsem si plánoval napsat příspěvek jak dodat živiny, aby třapina nezasychala, ale změna je život.

Za poslední dva dny napršelo 73 mm, což je super. Ve vinice se, ale ukázalo, že náhlá změna osmotického tlaku má za následek praskání bobulí.

Dnes jsem našel dost popraskaných hroznů hlavně na skorých odrůdách a stolních hroznech. Na svatovavřineckém, kde jsem půlil hrozny, jsem nenašel jedinou.

Dá se očekávat, že ještě budou hrozny praskat, ale předpověď slibuje suché počasí takže škody nečekám velké.

Přesto provedu tzv. Záchranný postřik a to aquavitrinem K v koncetraci 4 l na hektar. Pro lepší smáčení přidám prev B2.

Oba přípravky mají nulovou ochrannou lhůtu. Takže pokud hrozny z vinice jíte jako my, nebude problém.

Vodní sklo na povrchu poškozené bobule vytvoří tenkou vrstvičku a tím zabrání vstupu patogenů do hroznu. Prev B2 urychlí vysychání. V loňském roce to fungovalo skvěle.

Místo prev b2 lze použít kocide v koncetraci 1.5 l na hektar.

Na stránkách Vinarskepotreby.cz je článek k tomuto tématu, ale pouze pro konvenční vinaře.

Jak to dělám já.

Po dovolené

Dnes jsem se vrátil z dovolené. Jen co jsem po hodině vystěhoval auto, jel jsem do vinice.
Našel jsem ji téměř ve stejném stavu. Všude tráva, ze které výběhli zajíci a vyletěl bažant a trošku neučesaná réva od větru.
Ve srážkoměru kromě utopeného brouka bylo 8 mm.
Pochutnal jsem si na pár sladkých zrnkách takže předpokládám, že pro tento rok už padlí problém nezpůsobí. Opět jsem byl nadšený z toho jak málo stačí, aby si réva poradila sama.

Ve sklepě vrcholí přípravy na Malý Festival Autentických vín. Mám tam poslední vzorek připravený do lahve.
Jedná se o pinot blanc. Od září je v demižonu stále na hrubých kalech bez stáčení a síření.
Dnes jsem se rozhodoval jestli do lahve půjde s kalem nebo bez a na celé čáře vyhrál jemný kal.

Jak to dělám já